Vzpomínky na Reggio II. ...

 (22.11.2004)

 

... tak teď už nejenom sněží, ale i mrzne (- 8˚C). Potvora počasí. A to jsem do těch venkovních boxů nevyřešil to vyhřívání napáječek, a tak zase tahám kýbly s vodou jako před lety. To by se mi v Reggiu nemohlo stát.

 


 

Díl 3. "... jak Tom volal: "no koukněte na to" ..."

 

Tam vám teda bylo horko. V noci 25˚C, ve dne nevím, ale moc. Přitom několikrát přišel vydatný déšť, ale za chvilku jsme o tom nevěděli. Nakonec na některých fotkách je vidět "Slunce, seno, ... erotiku si přimyslete" (o fackách nevím).

Po příjezdu mě nejvíc zajímala hala, ve které se měl jet reining. Něco z ní je vidět hned tady na těchto fotografiích. Nebyla příliš útulná, ale pro požadovaný účel vyhovovala.

Tyhle fotky jsou opravdu ze začátku soutěže, ještě před prvními starty. Jsou na nich jednak naši reineři při seznamování se s povrchem, jednak český fan-klub. Vidíte, že nás tam bylo požehnaně, a že určitě existuje řada jiných záznamů z toho co se v Reggiu dělo.

U povrchu bych se měl asi na chvilku zastavit. Přišli jsme do haly a v zápětí potom, co za námi přišel i Tom Zajac s Katkou, se ozval překvapený výkřik přednesený tím libozvučným jazykem z Valašska: "Tož podívajte sa, takové žudry. To je u nás při Wooden Trophy dickaj řečí proti povrchu. A tady se ty zdechlí taliáni ani nenamáhají posbírat kaméní na Mistrovství Evrópy. No koukněte na to!" Tak jsem vám ty kameny vyfotil, aby až si zase bude někdo v Rožnově stěžovat,  tak aby měl Tom důkazy pro svou obranu.

 

 

... tenhle urostlý strejda je z Izraele. Moc se mu líbil Chiconita a chtěl ho koupit. Klára ale zůstala pevná, a tak si Chiconita oddechl.

   

 

... no a takhle vypadaly naše stáje. Vlajka byla fajn, i když jí hoši pověsili obráceně. Jak vidíte bylo to místo i pro úřadování. Doktorem výpravy byl známý Martin Saitl. Ke své obvyklé profesi si přibral i dohled nad všemi lejstry a vyjednávání za tým s organizátory ... a dělal to fakt perfektně.

Taky si vzpomínám, že v noci bylo v těchto stájích ukradeno přes dvacet sedel. Přišli o ně všechny týmy kromě našeho. No tuším co vás teď asi napadá, ale tak to nebylo. Dokonce ani v tom nehrálo roli sociální cítění zlodějů ke středoevropanům. Pravý důvod byl ten, že u našich koní držel nepřetržitou stráž Ríša z Kostelan a ten svou přítomností zloděje odradil ... velký hrdina.

 


 

Díl 4. "... a přišlo 1. kolo ..."

 

... a bylo tady  to, pro co jsme sem všichni přijeli ... začalo se soutěžit. Neřeknu vám kdo kdy jel a za kolik, to už si nepamatuji. Vím jen, že smůlu měla Ika se Scooterem, protože získala score 0 za zacouvání po posledním stopu (myslím, že Pattern #9). Celkově jsem měl pocit, že v týmu zavládlo trochu zklamání. Očekávání byla možná větší, ale mně se to tak špatné nezdálo, i ostatní týmy měly potíže.

Jen malá poznámka k fotografiím. Jejich kvalita je tradiční, fotil jsem to já, a tak se už určitě nikdo nediví. Myslím, že i když je nepodepíšu, žádný Polák se k nim určitě hlásit nebude.


 

Díl 5. "... doctor vlajkonošem ..."

 

Po prvním kole následoval nástup všech zúčastněných družstev bez koní. Pravý smysl tohoto ceremoniálu si už nepamatuji, ale bylo to pěkné, hrály hymny a našim to slušelo. Co k tomu víc dodat, fotky, i když mizerné, ukazují podstatu dění.

Dodnes nevím, do které ruky se bere klobouk při hymně. Vždycky jsem si myslel, že do levé, ale podle fotky bych řekl, že převažující názor je pravá. Hmmm, tak asi do pravé.

 

 



(pokračování příště - to be continued)

 

 

JH